V posledních desetiletích dramaticky vzrůstá počet alergií a příbuzných onemocnění. Důvody nejsou zcela jasné. Ve vědeckých kruzích získala značnou publicitu provokativní tzv. hygienická hypotéza. Podle ní je za nárust alergií zodpovědná právě zvýšená hygiena, která vede ke snížení počtu prodělaných infekčních a parazitárních onemocnění. Imunitní systém tak zpohodlněl, že se místo poctivého boje s infekcí uchyluje k ‚únikové’ alergii. Tato hypotéza pochopitelně vědce vyprovokovala hned k několika studiím. Na jejich základě se skutečně potvrdil vyšší výskyt alergií v rodinách intelektuálů a u dětí, které nejsou v kontaktu s větším množstvím bakteriálních toxinů. Také srovnání množství alergiků mezi dětmi z bývalého  Východního a Západního Německa přineslo překvapivý výsledek. Vyšší výskyt alergií dýchacích cest byl zjištěn u dětí z bývalých západoněmeckých zemí. Neplatilo to ale pro atopický ekzém. Nebyl nalezen ani jeden faktor, který by tuto skutečnost spolehlivě vysvětlil.

Hygiena podlamuje jen dýchací cesty...
Po kritickém zhodnocení výzkumů se zatím zdá, že hygienická hypotéza platí pouze pro dýchací cesty, nikoliv pro kožní projevy. Vzhledem k částečně protichůdným údajům je tak předčasné na základě této hypotézy vydávat praktická doporučení k prevenci alergie. Účinná opatření k lepší prevenci bude možné navrhnout až po dalším výzkumu všech příčin zvýšeného výskytu alergií. Nebylo by rozumné odrazovat od očekávání, natož od dodržování základních hygienických pravidel. Pokud je skutečně alergie jednou z daní za civilizaci (což není prokázáno), je stále snesitelnější než např. žloutenka či úplavice.